Lenčin košík vzpomínek

Září 2010



Třapatka nachová - léčivá síla přírody

15. září 2010 v 21:50 Krása starých časů

Spousta z nás v letních až podzimních měsících obdivuje rozmanitost, barevnost a neskonalou krásu venkovských zahrádek. Právě v jejich jednoduchosti a skromnosti je jejich největší bohatství. Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je jednou z nich. Rostlina velkou měrou připomíná nám tolik známou kopretinu, jen její okvětní lístky mají místo bílé barvy, barvu purpurově fialovou. Tato rostlina není jen pastvou pro oči, ale je v ní i nesmírné množství léčivé síly.

V dnešní hektické době, plné chemie, potravinářských náhražek, konzervantů a jiných ne právě zdraví prospěšných látek se lidé stále častěji navracejí k přírodě a přírodním produktům. Léčivou moc bylinek znaly a uměly využít nejen naše prababičky, ale už i dávná pokolení prapředků. Staří indiáni Severní Ameriky řadili Echinaceu, jimi zvanou ,,indiánské slunce",či ,,indiánská šiška" mezi posvátné rostliny. Mnohdy síla bylinných extraktů zachraňovala doslova život.
třapatka
Jedná se o rostlinu, která pochází ze Severní Ameriky, kde se nachází zhruba 40 příbuzných druhů. Patří do čeledi Asteraceae-hvězdnicovité. Název má původ v řeckém slově echinos - ježek pro šiškovitý tvar květu s bodlinami. Je zařazena jako druh sedmikrásky a její světle fialový květ šiškovitého tvaru na konci dlouhého stonku, pro který byla nazývána " indiánská šiška "někdy i "hadí kořen".         První zmínka o této rostlině byla roku 1762 v knize Flora Virginica a následně se objevily popisy účinků v Materia Medica Americana (1787).

          Lidový název: echinacea, rudbecie, střapalka, střapatka, indiánské slunce, indiánský klobouk. Třapatka se svou krásou řadí mezi nejdekorativnější rostliny. Nad záhonem rozkvetlých třapatek se musí každý zastavit a zamyslet se nad krásou přírody, která nás obklopuje.
třapatka nachová
Rostliny rodu Echinacea patří obvykle mezi vytrvalé byliny. Rod Echinacea zahrnuje mnoho variant a kříženců pěstovaných v zahradách jako okrasné rostliny. Echinacea patří mezi vysoké rostliny ( 45 až 100 cm), ve výživné půdě dorůstají až do 250 cm.                                                                     

Bylina zvyšuje celkovou imunitu organismu při nachlazení, kašli, horečce. Vede k aktivaci bílých krvinek (lymfocytů), které jsou schopny pohltit původce infekce přímo v organismu člověka i produkovat protilátky. Na základě toho efektu vykazuje značnou antibiotickou aktivitu proti bakteriím i virům. Doporučuje se používat i preventivně v chřipkovém období. Používá se i při infekcích dutiny ústní, hrtanu, dýchacích cest nebo močových cest, ale i při bolestech hlavy.
Droga má také účinky protizánětlivé, tlumí vnímání bolesti. Kombinace uvedených účinků z drogy vytváří dobré antirevmatikum, vhodné zejména pro podávání ve směsích, další využití je zejména v urologii a v gynekologii. Dále pak při žaludečních spasmech,otocích lymfatických uzlin, při štípnutí hmyzem. Aplikovaná zevně, pomáhá droga hojit staré a nehojící se rány, omrzliny, kožní záněty i obávané proleženiny, dále se osvědčila i při žilní nedostatečnosti- hemoroidech, křečových žilách, bércovém vředu, kdy je ovšem třeba ji aplikovat vnitřně i zevně. Droga je obsažena v  čajových směsích na podpoření imunitního systému, v mastích, sirupech, kapkách či šťávách, ale i zubních past.

Další druhy a podoby třapatek:
třapatka
třapatka
Zdroj: Dceřina ročníková práce.

Podzimní ohníčky

8. září 2010 v 17:18 Tradice

Počínající podzim býval ve znamení ohníčků: "Vohníčky ha pečený jabka v kožiše" (Ohníčky a pečené brambory ve slupce).
Na podzim, kdy se sklízeli brambory, dělali se na polích ohníčky. Naneslo se suché chrastí, sláma ze strništ a suchá bramborová nať. Všechno se to zapálilo a to bylo všude kouře.
podzim
                                                        ( Josef Lada-Podzim)

Při zapalování ohně platilo pravidlo, že všichni museli být úplně zticha, prý aby oheň snadněji chytil. Aby ohníček lépe hořel a zpívalo se:

"Hoř ohníčku, hoř,
příde na tě tchoř.
Nebudeš-li hořeti,
hodíme tě do řeky,
příjde na tě černá vrána,
budeš hořet až do rána.


nebo

Hoř, ohníčku, hoř,
Pánbůh Ti dá groš,
svatý Petr dva krejcárky,
budeš míti dost!
Nebudeš-li hořeti, povíme to kuřeti,
kuře Ti dá kamenem,
budeš hořet plamenem!



Okolo ohníčku se pak skákalo nebo se všichni vzali za ruce a tancovali okolo ohně, někdy ho zas přeskakovali. Potom přinesli z pole brambory, dali je do horkého popela a upekli je.

Slunéčko zachází za hory,
pasáci pečou brambory,
slunéčko zachází za kostel,
pasáci lezou na postel.




(Čerpáno z knihy: "Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce")

Podzimní počasí

1. září 2010 v 18:45 Kalendář
podzim

Prázdninové, letní dny se přehouply do září. Po strníštích se už nějaký ten den prohání znatelně chladnější větřík, který už není tak příjemným osvěžením jako v parném letním dni, ale vybízí spíš k navléknutí zaklizeného teplého, pleteného svetru.
Podzim se prostě nezadržitelně hlásí o slovo. Snad nám alespoň dopřeje ještě nějaký ten den babího léta, které navlékne krajinu do oranžovočervených kabátků. Spadané, suché listí stromů bude příjemně šustit pod nohama a jeho teplé barvy se budou odrážet v v námi tak vítaných slunečních paprscích.
Než však vlezem za ta pomyslná kamna je u nás třeba ještě vybrat brambory, sklidit trochu těch jablíček co neotloukl déšť a připravit půdu na příští rok. Tak jen doufám,že nebude pršet, aby nám oschla zem a v sobotu jsme mohli naběhnout na ty brambory.

podzimní dekorace