Lenčin košík vzpomínek

Září 2009


Fríský kůň

26. září 2009 v 15:43 Fotogalerie
Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena koně. Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety. Je to původní severoevropské plemeno, blízké koni armonickému. Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané; chválili jeho výkonnost.

Své jméno dostal podle provincie v Nizozemsku jménem Frísko.

Původní frís byl ovšem dost nevzhledný chladnokrevník, věhlas získal po zušlechtění orientální krví. Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17. století). Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karosiéra, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem. Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena. Spolehlivě předává svou černou barvu.

Vzhled a stavba těla
Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký nejméně 152 cm a dosti těžký. Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná. Poměrně krátké nohy jsou silné, s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty. Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě.

Využití
Využívá se nejčastěji na drezuru a - stejně jako v minulých staletích - k zapřahání do kočárů. Dnes už kromě parkuru a dostihů figuruje ve všech odvětvích jezdeckého sportu.
Frís nepostradatelný při obřadních průvodech, např. při pohřbech. Později sloužil jako klusák. Po první světové válce mu zůstala jen práce v zemědělství a byl málem na vymření. Zachránila ho holandská Královská chovatelská společnost, dnes je opět populární a vyváží se do světa. Je to všestranný tažný kůň, který se dnes uplatňuje i ve sportu. Slouží jako klusák zapřahaný do dvojkolky zvané gig, uplatňuje se v drezuře i v cirkusu a dobře chodí pod sedlem, ovšem rekreačně. Fríský kůň byl hojně využíván v pohřebnictví, kvůli svému černému zbarvení. Je předkem mnoha koní jako například Daleského ponyho.

Musím jen dodat, že ačkoli nejsem žádný znalec koní, tak mně tento kůň , kterého jsem viděla poprvé v životě doslova učaroval. Barokní krása na fríských koních...to byl opravdu nepřekonatelný pohled.


Chovatelský den (pokračování)

21. září 2009 v 19:25 Fotogalerie
Opět pár záběrů na koňské povozy při přehlídce...
Fríští koně
A tohle je pár,, Bobeš a Mikeš" (zleva)
Bobeš se stal nejsilnějším koněm v těžkém tahu. Zdolal 1 650kg a překonal tak i svůj předchozí rekord z minulého ročníku soutěže.
Na druhém místě skončil Alan,který utáhl 1 450kg.
Tato dvojice siláků o své prvenství bojovala po několik kol, třetí z koní skončil na zátěži
1 25O kg.

Tady o svou výhru bojuje Alan, ale jeho vozataj vidí ,že mu docházejí síly a soutěž vzdává...
Bobeš se vrací na start a když se na sáně nakládá nejen 100,ale rovnou 200 kg navíc, přihlížející se zvedají ze židlí.... Bobeš vítězí!!!
(omlouvám se za nevalnou kvalitu fotek,holky fotily na dva foťáky,tohle je bohužel z toho horšího)
pokračování příště....

XVIII. Chovatelský den

19. září 2009 v 20:05 Fotogalerie
Pod záštitou SŠ veterinární,zemědělské a zdravotnické v Třebíči, kde shodou okolností studuje moje dcera Renata, se minulý víkend 12. a 13. září 2009 konal XVIII. ročník chovatelského dne.
Jelikož, zde Renča plnila roli pořadatele a musela být v Třebíči na 6.hodinu, rozhodli jsme se ji tam dovézt autem a tohoto nádherného dne se rovněž zůčastnit.
Musím říct ,že jsme neměli ani na chvilku důvod litovat.

Chovatelský den měl za cíl představit široké veřejnosti chov koní, skotu, prasat, ovcí, koz a malých hospodářských zvířat. Vedle toho zde byla ke zhlédnutí malá i velká zemědělská mechanizace včetně služeb pro zemědělství se zajímavým sportovním programem,spojeným s projížďkami v sedle, či bryčkách.

V sobutu se konal průvod koní městem. My se vypravili až na neděli,kde se od 7.hodin přejímala hospodářská zvířata,poté se hodnotili koně,následoval parkur v různých stupních obtížnosti.
Úderem poledne proběhlo slavnostní zahájení chovatelského dne: ,,Koňská show"
- ukázky zápřeží
- soutěž ovladatelnosti v kládě
- soutěž v těžkém tahu
- ukázky Jezdeckého výcvikového centra koní Terezín

Počasí nám i pořadatelům přálo a tak nebyl důvod si den neužít až do konce. Odjížděli jsme kolem 18.hodiny plni dojmů. Renču s Lenčou jsme doprovodili na intr a my ostatní zamířili k domovu,to už slunce mizelo kdesi za obzorem.

a teď pár našil foto-úlovků....


chladnokrevníci...
ukázky zápřeží...
Friské koně vedené panem Išem...
,,Barokní krása na koních"

pokračování příště...

Venkovská stavení a jejich zahrádky

11. září 2009 v 21:23 Krása starých časů
Staré venkovské chaloupky, tiché a milé ve své jednoduchosti a kráse, se zachovaly většinou v zapadlých koutech, v lokalitách nezajímavých pro současný běžný způsob života. O té dnešní to ale platí jen napůl, je dokonale schovaná v nádherném koutu přírody, přitom však nedaleko od velkého a rušného města. Když vkročíte do zdejšího klidu a ticha, kde nejsilnějším zvukem je zpěv drozda z nedalekého lesa, připadáte si jako v pohádce.

Tohle je pohled na venkovská obydlí v malých vesničkách našeho překrásného kraje. Některé z nich už slouží jen k rekreačním účelům,ale mnohé z nich jsou starousedlíky obydleny celoročně. Je pravda,že dvory už spíše zdobí upravené travní plochy, než rozježděné blátivé koleje od vozů. Klasickému zemědělství se zde věnuje už málokdo a když ,tak úplně na jiné úrovni,ale zahrádky se zde mohou i nadále pyšnit svojí jednoduchou krásou...

V zahrádce před každým venkovským stavením stával obvykle ovocný strom ( zde u nás to byla především jabloň). Každá hospodyňka měla zahrádku rozdělenou podle užitkovosti. Těsně za dřevěným plůtkem se táhl pás roztodivných květin,které byly typické pro venkov...bohyšky,oměj,poměnky,kopretiny,hrachor,hvozdíky,zvonky,srdcovky,plaménky,jiřiny,
floxy,kosatce,karafiáty,slézovky,či pivoňky. Keř starých růží se přemírou květů skláněl přes dřevěné plaňky v rohu zahrádky.
Vedle se ke slunci vypínaly slunečnice, opodál černý bez a divizna.Jejich kořeny halil měsíček,levandule,mateřídouška,šalvěj,dobromysl,benedikt,bedrník,kontryhel,kostival,pelyněk,
routa, máta a jiné užitečné bylinky. Nesmím zapomenout na mořskou cibuli,která nechyběla rovněž, jak v zahrádce, tak za žádným oknem, krom muškátů. Co nejblíže k chalupě byly záhony se zeleninou...mrkev,petržel,celer,kudrnka,libeček,kopr,pažitka,česnek,cibule,zelí...a to je výčet jen těch nejpoužívanějších.

Na dvorech nechyběl mohutný ořešák,který najdeme i u nás doma a to rovnou ve dvojitém provedení. U zadní části domu bylo tzv.zápraží,vydlážděné placatými kameny. Zápraží bývalo mnohdy zastřešené, jelikož se po něm chodívalo z obytné části rovnou do chléva, nebo stáje...
Dvůr od velké zahrady rozdělovala obvykle stodola. Za ní se nacházel ovocný sad, pole a louky.















a teď něco z dobových snímků...


Citát o životě

9. září 2009 v 22:44 Citáty a motta
Řekni, co si myslíš a budeš nenáviděn.
Udělej, co uznáš za vhodné a budeš odsouzen.
Dělej, co všichni chtějí a staneš se figurkou na hracím poli.
Je těžké být individualitou, stát si za svým a bojovat za to, ale vydrž
... a jednou si řekneš: Žil jsem tak, jak jsem chtěl!

Malovaná jablíčka

8. září 2009 v 19:41 Obrázky

...Vrásčitý lístku, jak jsi unavený -
možná si chceš mi zdřímnout
na rameni,
vítr tě nese jinam, odvane tě,
uvízneš malíři na paletě...


ARGEMA

7. září 2009 v 17:42 | video od Verči |  Nej...kapely

Javory na podzim

5. září 2009 v 19:36 Fotogalerie
JAVORY

podzim nemám moc ráda,dnes mi počasí více než obvykle dává najevo,že se tahleta roční doba kvapem blíží.
Podzimní zbarvení javorů,či jiných keřů a stromů je ale i přesto nádherné. Tyhle javory jsou už v plném podzimním zbarvení, takže s tím na počátku září, už trochu předbíhám, ale ta krása sytých barevných tónů stojí rozhodně za náš pohled. Byť třeba jen jeden jediný....

CITRON

3. září 2009 v 15:22 Nej...kapely

...písničky,které mě vrátily zpět do mládí....zábavy, koncerty,
kazeťák na plný pecky :-)))
....nezapomenutelný Láďa Křížek.... :-)






Podvečer na návsi

2. září 2009 v 14:51 | Lena |  Vlastní tvorba
PODVEČER NA NÁVSI

Mám ráda, ten podvečer na návsi,
kdy dětský hlas slyším ze dvorů.
Mám ráda, ten podvečer na návsi,
kdy slunce se opírá s klekáním do zvonů.

Mám ráda, ten podvečer nevšední,
kdy se babičky pod lípou na slovo scházejí.
Mám ráda, ten podvečer s červánky,
kdy paprsek jak plamínek, hladí plot u branky.

Mám ráda, tu oblohu před nocí,
kdy den zvolna usíná, ohnivě planoucí.
Mám ráda, to ticho zakleté,
jež navodí sladký sen dítěte.