Lenčin košík vzpomínek

Srpen 2009

ZÁŘÍ

31. srpna 2009 v 17:08 Kalendář
Září je devátý měsíc gregoriánského kalendáře a má 30 dní.
Kolem 23. září začíná na severní polokouli podzim. Původ slova září nemá se zářením nic společného.
Staročeské označení tohoto měsíce je zářuj, což znamená "za říje".
V září začíná období podzimní sklizně. Kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se v lidové tradici českých zemích odehrávají v tomto měsíci tzv. sklizňové slavnosti - vinobraní, dočesná nebo pro jižní Čechy typická konopická.
28. září je den sv. Václava. Dnes den státního svátku, do nedávné minulosti den, kdy se v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování.
V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok.
Na Plzeňsku si čeleď ze svých řad volila chudého krále a královnu, kteří pak se svými "dvořany" obcházeli ves a se zpěvem prosili o dary (vejce, pečivo). Večer se pak v místní hospodě konala z výslužky hostina.

Pranostiky:

Co srpen nedovařil - září nedosmaží.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Září - víno vaří.
Na dešti v září rolníků moc záleží.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Bouřka v září - sníh v prosinci.
Teplé září - říjen se mračí.
Divoké husy na odletu - konec babímu létu.
Panny Marie narození- vlaštoviček rozloučení

1. září: sv. Jiljí, opata ve Francii ( + 700 )

Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.

2. září: sv. Štěpána, krále uherského ( + 1038 ), nyní 16.8.

Na svatého Štěpána krále je už léta namále.

3. září: sv. Mansueta ( Miloslava ), biskupa ve Francii ( + asi r. 375 )

Na svatého Mansueta je po létě veta.

4. září: sv. Rozálie, panny, poustevnice na Sicílii ( + ve 12. století )

Na svatou Rozálii všude se ozimy sijí.

8. září: Narození Panny Marie

Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.
O Marie Narození vlaštoviček tu více není.
Prší-li na Panny Marie narození má déšť osm neděl trvání.

10. září: sv. Mikuláše Tolentinského, řeholníka v Itálii ( + 1306 )

Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

14. září: Povýšení svatého Kříže

Po svatém Kříži podzim se blíží.
Na Povýšení svatého Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.

15. září: Panny Marie Sedmibolestné

Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.

16. září: sv. Ludmily, matky a mučednice ( + 921 )

Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Svatá Ludmila medu do řepy nalila.

21. září: sv. Matouše, evangelisty ( + kolem r. 70 v Habeši )

Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Svatý Matouš svačiny zakous.
Svatý Matouš den krátí a svačinu hatí.
Na svatého Matouše se každé jablko ukouše.

22. září: sv. Mauricia ( Mořice ), plukovníka a druhů, mučedníků ve Švýcarsku, ( + ve 3. st. )

Na svatého Mořice nesej pšenice, bude samá metlice.

26. září: sv. Cypriána, mučedníka v Malé Asii ( + 304 ) nyní 17.9.

Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.

27. září: sv. Kosmy a Damiána, lékařů, mučedníků v Sýrii ( + 287 )

Na Kosmu a Damiána studeno bývá zrána.
Na sv. Kosmu a Damiána má být řepa vybírána.

28. září: sv. Václava, českého knížete, mučedníka ( + 929 ), patrona Čech

Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Přijde Václav - kamna připrav.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Svatý Václav tady - uklízí hady.

29. září: sv. Michaela, archanděla

Svatý Michal kupy z pole spíchal.
Svatý Michal rozsvítí svíčku.
Zmoknou-li Michalu křídla, bude o vánocích zem rozbředlá.
Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc;
je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.

30. září: sv. Jeronýma, kněze a učitele církve, rodem z Dalmácie ( + 420 )

O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.


ARGEMA

28. srpna 2009 v 18:57 Nej...kapely
SRDCE SPÁLENÝ...........

Končící léto...

25. srpna 2009 v 21:13 Procházka Vysočinou
Žně pomalu končí a ohlašují konec velkých prázdnin. Pozvolna ukrajují i čas letních dnů. My dnes dovybírali brambory a započali první polní práce spojené s přípravou zeminy na zimní odpočinek. Za zahradami se už po polích prohánějí traktory v plné zbroji.
Vláčením a orbou přilákaly hejna racků i nejednoho čápa k započaté hostině. Za železniční tratí ještě pár opozdilců sváží do stodol balíky slámy.
Nastává doba sklizně, doba kdy nám příroda daruje své plody. Tak doufám,že ke každému z nás bude tak jako jindy i letos štědrá...

...přeji všem krásné prožití těch posledních prázdninových dnů :-)

MOTORBAND - V říši ptáků

24. srpna 2009 v 15:47 Nej...kapely
MOTORBAND a Kamil Střihavka


Z dětského světa her a hraček

18. srpna 2009 v 19:02 Krása starých časů
Pohled na svět přes duhovou kuličku,či barevné sklíčko byl jedinečným kouzlem pro každé dětské oko...
pytlík s hliněnkami patřil neodmyslitelně do každé kapsy...
...tak už jen vyhloubit důlek a začínáme cvrnkat :-)
tak toto jsou poctivé olověné kostky...
který kluk netouží po dálkách, brázdění vodní hladiny s dalekohledem v ruce, co na tom, že je to třeba jen na rybníčku za vsí.....
...dřevěná píšťalka je rovněž nedílnou součástí chlapeckých kapes...zvlášť, pokud je vlastnoručně vyřezaná...
...provázek, čouhající z kapsy se hodí vždycky...
a bez správné kudličky by to přeci ani nešlo....
... klučičí zbraň,kterou zná asi každý...
...a co takhle něco pro holčičky... panenky ,, chodičky"
krojované panenky,tak pro ty jsem měla vždycky slabost :-)
a krása panenek v heboučkých šatičkách okouzlí snad každou holčičku...
.... když uběhl čas panenek a autíček přišla na řádu mámie 80.let.......Céčka

myslím,že ta je taky neopomenutelná.... :-)))

Aleš Brichta-Bílá paní

15. srpna 2009 v 16:50 | foto obrazu na Bouzově p. Alena Horká |  Nej...kapely




Sblížení...

11. srpna 2009 v 17:50 Texty

SBLÍŽENÍ (text písně,, Sblížení" od kapely ,,Morava")

Stáli v davu a doufali jen
že druhý je nesmělý míň
a přijde blíž

Co když ho už neuvidí
vyšla vstříc snad pochopí ji
kolik je hodin

Mlha před ní, mlha za ní - zlé pryč
jeho úsměv jí dodává sil
už je tak blízko

Náhle ji spatří jak baví se s ním
nikdy se nedozví, když odchází pryč
že bylo to jinak

Ref.
Byli tak blízko
tak strašně blízko
byli tak blízko
sblížení

Běžel za ní, ale byla už pryč
přišel život, jiná, rozvod a sny
jak bylo to blízko

Po létech, v davu zahlíd svůj sen
četl ji v očích, jak je jí to líto
ale nejde vzít zpátky

Slzy v očích a na život vztek
ten krásný kluk, co po ní celý je
mohlo být i jeho dítě

Ref.
Byli tak blízko ...

Svátek sv. Vavřince

10. srpna 2009 v 18:58 | Lena(zdroj- České tradice) |  Krása starých časů
sv. Vavřinec
Patron archivářů, cukrářů, hasičů, hostinských, knihovníků, kuchařů, pivovarníků, pradlen, sklenářů, správců a studentů. Vždy znázorňován jako mladý jáhen s roštem a knihou. Často má u sebe také váček s penězi a nebo chléb, což je znázorňováno jako symboly znamenající rozdělování církevních statků. Byl vzýván proti chorobám očním, houseru, ischiasu, horečce, kožním chorobám, moru, chudobě, proti mukám očistce, proti nebezpečí ohně, či za úrodu vinných hroznů a zdravost vinohradů.

Narozen kolem roku 230 ve Španělsku. Patřil a stále patří mezi nejuctívanější světce celého světa hned po Petrovi a Pavlovi. O jeho původu se prakticky nic neví. Tradice říká, že přišel do Říma ze Španělska a zakrátko se stal nejvyšším jáhnem papeže Sixta II. Tomuto papeži nechal pronásledovatel křesťanů, císař Valeriánus, dne 6. srpna 258 setnout hlavu. Cestou na popraviště provázel papeže i plačící Vavřinec. Sixtus svého jáhna utěšoval a dal mu za úkol, aby po jeho smrti rozdělil celý tehdejší majetek církve mezi chudáky. Po popravě vznesl císař Valeriánus nárok na církevní majetek. Vavřinec požádal císaře o tři dny na shromáždění všech pokladů. Tuto dobu využil na rozdělení majetku církve mezi chudáky a třetí den přivedl tyto lidi před Valeriánuse. Před krutým panovníkem prohlásil, že před ním stojí pravé poklady církve. Valeriánus neznal slitování a odsoudil Vavřince k smrti upálením na železném roštu. Podle legendy snášel mučedník hrdinně plameny a krátce před smrtí řekl svému katovi: "Pečeně je hotova, obrať ji a jez!" Dnem Vavřincovi smrti byl 10. srpen 258.

V dřívějších dobách zvonily na den Sv. Vavřince na venkově zvony. A co říkají
pranostiky?

"Je-li na Vavřince a Bertla hezky, vyjde podzim dobře.
Na Vavřince bývá zvykem, že přestává dříví růsti..
Počasí na svatého Vavřince: Jaké jest, takové se udrží několik dní.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Vavřinec - první podzimec.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh."

Poutě

Poutí se nazývaly pobožné návštěvy posvátných míst. Cílem bývalo nějaké vzdálenější posvátné místo, kde se lidé modlili a prosili za vyslyšení proseb. Pouť bývala velikým svátkem pro celou vesnici a okolí.

Chodit na poutě bývalo dříve na venkově zvykem. Lidé mívali v paměti poutní neděle tak, jak šli za sebou a nevynechali ani jednu. Poutníci byli mnohdy i více dnů na cestě. Po cestě přespávali v hostincích i pod širým nebem. Nezapomínalo se na ty, kteří se kvůli chatrnému zdraví nebo stáří nemohli poutě zúčastnit. Poutníci pro ně nakupovali svaté obrázky, růžence a jiné památky, které měli připomínat pouť na svaté místo.

Poutě neznamenaly pouze putování k nějakému posvátnému místu, ale šlo i o slavnost uctění památky světce, kterému byl kostel či kaplička v té které vsi zasvěcen. Například Anenská pouť (na počest svaté Anny), pouť Prokopská, Vavřinecká.

Jak plynula doba, měnila i povaha a smysl poutí. Od původního náboženského významu až po dnešní zábavní charakter. Ke změně podoby poutí přispěla i skutečnost, že šlo vždy o akci všelidovou, které se zúčastňovali všechny společenské vrstvy.

Pouťová neděle ve vsi byla ve znamení stánků, houpaček, kolotoče, střelnice a chybět nesměly i prodavačky kyselých okurek, potulný varietní umělec a kartářka či planetářka. Pravý pouťový ruch vypukl teprve po nedělní mši tzv."hrubé" v místním kostelíku.
Teprve po ukončení "hrubé" bylo slyšet hudbu a střelbu ze střelnice. Všude vládl zvukový chaos, do něhož zasahovaly ochraptělé hlasy vyvolávačů a komediantů, oblečených v pestrých šatech, lákajících k návštěvě a zhlédnutí jejich vystoupení. Děti obsadily kolotoč a mládenci s děvčaty zas cukrářské boudy, nabízející velká perníková srdce s nápisy "Z lásky" nebo "Z pouti". K vesnické pouti patřila i odpolední veselice, kam mířila místní chasa a kde se tancovalo zpravidla až do rána.

Poutě mají ale i funkci společensko a gastronomickou. O pouti se scházívá většina rodiny a přijedou i její vzdálení členové, kteří nemají mnoho možností se během roku setkat a popovídat si. Udržuje se tak rodinná pospolitost i tradice. A každá hospodyně se při té příležitosti chce předvést svým kuchařským uměním. K obědu se podává drůbeží polévka, pečené maso nebo drůbež se zelím a přílohou dle místních zvyklostí a to vše se zapíjí pivem či vínem. Po obědě se podávají pouťové koláče všech možných tvarů a chutí. Při kávě se probírají rodinné novinky a místní dávají k dobru události ze vsi.


Stará hrušeň

8. srpna 2009 v 20:15 Fotogalerie
Stará hrušeň, která krášlí naši rozlehlou zahradu, nás neúnavně zásobuje svými slaďoučkými plody, a tak není divu, že jsme si dnes u oběda pochutnávali na bramborových šiškách plněných hruškama....




Přátelství

1. srpna 2009 v 16:00 Citáty a motta

,, Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu,
nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést,
kráčej vedle mě a buď můj přítel."