Lenčin košík vzpomínek

Kde se čas zastavil....

30. července 2009 v 18:52 |  O mně
Text písně ,,Malá mořská víla"je mi velice blízký a vypovídá i něco málo o mně, proto jsem jej zvolila jako doprovod k těmto obrázkům....


Nechávám si svou
svou duši malou
v hloubce ukrytou

pod bílou hladinou
ve vlnách se proháním
dnes nadechnout se smím
až osud můj se naplní
do květů ledových
celá se proměním
celá se proměním

odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání
do snů ti tiše zpívám
jak sama často usínám
neslyšíš moje přání

uvnitř mě to svírá
samotnou němou
jsem malá mořská víla
s duší ztracenou
tak blízko tvého obětí
mé tiché prokletí
až osud můj se naplní
do květů ledových
celá se proměním
celá se proměním

odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání
do snů ti tiše zpívám
jak sama často usínám

odpouštím ti zas
odpouštím ti zas


neslyšíš moje přání......



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 corly corly | 30. července 2009 v 22:32 | Reagovat

Ahoj Leničko,myslím si taky,že tahle písnička,ty slova na tebe přímo sedí...jsi taková malá mořská víla.Která má tolik krásy uvnitř sebe a tolik snů a fantazie,přes všechno,co ji ubíjí...víly to mají těžké,ale v pohádkách i jim štěstí přeje...tolik bych to přála zrovna tobě!!!!Aby přišel nějaký námořník a udělal tě šťastnou!
Fotečky jsou moc milé,ta svatební je moc roztomilá.A já myslím,že ty určitě vypadáš pořád stejně...:-)

2 Lena Lena | Web | 31. července 2009 v 15:40 | Reagovat

[1]: Corlynko,v době kdy vznikla ta svatební fotka jsem byla ještě plná snů a přání,která byla na dosah ruky...pak se moje přání dostávaly do pozadí a nakonec už ta přání co se někdy plnila nebyla moje.Nebylo to ale narozením dětí,pro ně se máma vždy obětuje a dokonce velmi ráda.Možná je to problém více lidí,člověk žije ve svazku,který by měl mít pořád svoji váhu,vždyť dva jsou vždycky víc než jeden...na radost,na starosti,na vše krásné i smutné. Jenže pak příjde pravda,tak jak se to stalo mně...manželsví, ve kterém jsi na všechno sama...nevím,možná je to osud,ale i jemu se dá občas postavit a já to neudělala a určitě jsem měla ...proto ta slova,,odpouštím ti zas"...
Corlynko,myslím,že ty víš o čem mluvím a děkuju :-)

3 zbyněk zbyněk | 31. července 2009 v 16:50 | Reagovat

Leni,fotečky jsou moc milé,jsem rád,že již mám představu o tobě:-)
Je jenom jediný lék,na velké starosti.Malé radosti.
Leni nikdy není pozdě splnit si své sny.

4 Lena Lena | Web | 31. července 2009 v 17:20 | Reagovat

[3]: Zbyni,máš pravdu...právě ty malé radosti dělají život bohatší a jsou pro mě zdrojem energie a síly do dalších dnů...

5 Natty Natty | Web | 31. července 2009 v 17:22 | Reagovat

Hezké odpoledne Leni - odpouštím... slova i píseň jsou krásné :-) mně se však líbí tvůj dovětek - odpouštění je totiž to nejkrásnější, co člověk může udělat, někdy i přes bolest, ale odpuštěním osvobodí sám sebe a může hledat volnou cestu dál - vydej se a buď šťastná :-)...jinak krajkové šaty, gerbery - tak to je moje doba - mooc ti to slušelo a věřím, že sluší i dnes :-)

6 Lena Lena | Web | 31. července 2009 v 20:12 | Reagovat

[5]: Natty,já děkuju za tvá slova,která povzbudí a potěší...

7 corly corly | 1. srpna 2009 v 12:21 | Reagovat

Leničko,to víš,že vím o čem mluvíš...a děkovat nemáš vůbec za co!
Jsem moc ráda,že jsi nám sem dala ty fotečky.Jsou opravdu moc hezké a klidně zase někdy nějaké přidej!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama